sobota 14. října 2017

Už jsou doma






Představuji vám naše činčilí kluky - Coffee, Toffee a Cookie. Přivezli jsme si je dnes z Berouna. Původně jsme měli mít dva, jenže kluci jsou prý na sebe fixovaní, když je jeden oddělený, zbylí dva ho hledají. Tak nás paní chovatelka poprosila, jestli bychom si je nezvali všechny. Dvě nebo tři činčily není už takový rozdíl, tak jsem si je dnes dovezli v přepravce všechny.
Fotky jsou první, pořízené večer, kdy jsme dorazili domu. Kluci jsou ze všeho vykulení, jsou jako pytel blešek. Časem dodám snad fotky lepší.



Užili jsme si krásného odpoledne a prošli se po Berouně. Zamířili jsme k medvědům.
 


Ti však byli zalezlí, tak jsme se museli spokojit s malovaným.


 Procházka po centru města. Po Hrnčířských trzích, kde bylo našlapáno, se mi zdálo náměstí divně veliké.





Krásné odpoledne. Takovýhle podzim mám ráda. Škoda že takových dní moc není. Snad to ještě chvilku vydrží.

úterý 10. října 2017

Další Alfa


Pro mě letos druhý běh. Tu loňskou jsem absolvovala poctivě celou. Myslím, že jsem to tady nijak neventilovala, ale byly to pro mě velmi obohacující večery. Mnohé mé otázky byly zodpovězeny, snad ještě více jich vyvstalo. Poznala jsem úžasné lidi, jak na straně frekventantů kurzu, tak na straně promlouvajících. Proto jsem letos zatoužila si kurz zopakovat. Z časových důvodů nezvládnu v celé míře, promluvy snad bych ale stihnout mohla. Dnes tedy promluva první a úžasná - biskup Václav Malý a téma: "Přemýšlíte o smyslu života? Jde v životě o víc?". Opravdu báječný večer. Pan biskup je opravdu jedinečný člověk, nesmírně chytrý, vzdělaný, vtipný a přitom tak úžasně obyčejný. Velmi si ho vážím a vydržela bych ho poslouchat ještě o hodně déle.
Kdyby tu byl někdo z obyvatel Prahy, kdo by měl o kurzy zájem, ozvěte se mi. Každý je v kurzu vítán.

sobota 7. října 2017

39/52 Uvnitř

39/52 Uvnitř
... leuchtenbergia... já vím, nejsem originální s kaktusy. Ale tohle je určitě pro letošek naposled. Sice jsou ještě nějaká poupata, ale ta už to myslím nezvládnou.

pátek 6. října 2017

Proč to dělám?



Může mi někdo, prosím, vysvětlit, proč to dělám? Proč v den, který mám pravidelně hodně nabitý, si dopoledne pustím FB a sleduji přímý přenos z rozloučení s mou velkou láskou Janem Třískou? Celý den pak nejsem schopná téměř nic udělat, motám se pořád na místě, jen tupé zírání do prázdna by mi šlo. Asi mám nějaké masochistické sklony..... Sbohem, mistře, můj Velký Vonte!

sobota 30. září 2017

38/52 List(y)

38/52 List(y)
Tak nevím, všude spousta krásně vybarveného listí a já pořád ne a ne něco pořádně vyfotit...


čtvrtek 28. září 2017

Barvy podzimu


Třezalka kališkovitá

gazánie zářivá










Protože venku to konečně vypadá na babí léto, vyhnala jsem přes velké protesty některých členů (ach ta puberta!)  celou rodinu na procházku. I když jsem byla rozhodnutá, že do botanické zahrady Pod Táborem už nepůjdeme, dnes jsem po ní zatoužila, byla jsem přesvědčená, že tam bude krásně barevně. A bylo! Opravdu se bylo na co dívat. Jen místní ostraha nám to ztrpčovala doslova na každém kroku. Zakázali nám krmit kačeny v rybníčku. Prý je to u vchodu napsané. Je pravda, že jsem cedule u vchodu nestudovala. Nakonec mi to nedalo a šla si to pročíst. O zákazu krmení ani slovo. Ale dohadovat jsem se s nepříjemnými pány se mi stejně nechtělo. Celé odpoledne chodil někdo z ostrahy tak 10 kroků za námi. Když jsem se otočila, honem se otočil také rozhlížel se po zahradě. To bylo opravdu hodně nepříjemné. Nejen na nás se tvářili pánové nepříjemně, viděli jsme, jak mladou maminku s batoletem peskovali a radili, jak své dítě vychovávat. Myslím, že se snaží, aby do zahrady nikdo nechodil a měli tam klid. Já si myslím, že už tam opravdu dlouho nepůjdu. Zahrada je sice nádherná, ale lidé dokáží všechno zkazit.

středa 27. září 2017

Dnes na balkoně


Dnes jsme měli sluníčko nejen na obloze, ale i na balkoně. Květy těchto lithopsů opravdu září jako malá sluníčka-
Doufám, že vyjde předpověď a ještě pár dnů bude hezky. Stále se totiž mám na co těšit, tak hlavně aby bylo slunce a vše rozkvetlo.