sobota 9. prosince 2017

Chopiniana




První vánoční představení. Letos vlastně i poslední. Tentokrát jsou představení pouze dvě, to druhé až v lednu. Klára měla sólo. Docela se povedlo. Měla jsem strach, jak dneska bude fungovat. Včera byla tak hysterická, že nebyla schopná jít na zkoušku. V noci nemohla spát, jen seděla v kuchyni a brečela. Na včerejší zkoušce jsem jí samozřejmě omluvila, napsala jsem panu učiteli, co se stalo. Je velký milovník zvířat, tak jsem doufala, že to pochopí. I když trošku strach jsem měla, aby jí to dnes nějak nevmetl. Před představením mu vždy tečou nervy a bývá nevyzpytatelný. Naštěstí se mě však ráno při příchodu jen potichu zeptal, zda je Klára relativně v pořádku a už nic neříkal. Jsem mu za to vděčná. Mezi kamarádkami přišla Klára na jiné myšlenky, sólo jí plus minus vyšlo, tak snad si dnešek užila. Uf...

pátek 8. prosince 2017

Sen skončil

Sen o třech činčilých mušketýrech skončil stejně rychle jako začal. Dnes ráno v 7:30, když jsem odcházela za pracovními povinnostmi, všichni tři poskakovali vesele po kleci, dělali a mě zoufale hladová očka, pro kousek sušené mrkvičky by zbořili klec. V 11 hodin mi volala mamka, která hlídala nemocného Davida, že Coffee a Toffee jsou mrtví. Naprosto nechápeme, co se stalo. Nic jsme nezměnili - krmení, písek, seno, podestýlka - vše stejné.  Takže nám zbyl šedivý Cookie . Sedí v kleci v rohu, temně na nás zahlíží. Musí být z toho v šoku, stejně jako my.

úterý 5. prosince 2017

Vánoční trhy







Ty na Staroměstském náměstí nenavštěvuji úplně ráda. Poslední roky jsem je docela úspěšně bojkotovala. Ale dnes jsme měli v plánu zubaře v Dlouhé, tak to byl byl hřích na trhy nedojít. Doufala jsem, že se mi snad podaří trochu se vánočně naladit. Moc se tedy nedařilo. Sice nebylo až tolik lidí, jak jsem se obávala. Ale že bych si to nějak užila, to se říct nedá. Plno policejních hlídek. To na mě nepůsobí příliš uklidňujícím dojmem, nějak se v jejich přítomnosti bezpečněji necítím.
Svařák mi spíš nakysle smrděl než aby mi nadělal chutě. Jsem asi divná. Ale přimělo mě to doma zkontrolovat, zda mám zásobu koření na svařákový sirup, musím ho uvařit a vyhnat tatínka do naší vinárny. Dětem se návštěva trhů líbila. Jestě jsem cestou na metru jukli na slavností otevření kluziště na Ovocném trhu. Jen co David dobere antibiotika, musíme vyrazit, na brusle se těším!

neděle 3. prosince 2017

První...


... adventní neděle, první svíčka na adventním svícnu. Oprášili jsme ten loňský, jen jsme obměnili ozdoby. Měli jsme plány, kam zajít, na jaký stromek se podívat, ale protože si David opět užívá antibiotik, zůstali jsme doma. Na nějaké adventní rozjímání nemám ani pomyšlení. Nemám čas, hlavně ani chuť moc přemýšlet. Nějak se díky nostalgii vánočního času obracím do minulosti, vzpomínám a nedělá mi to dobře. Už aby bylo po všem!

sobota 2. prosince 2017

Opět po roce


... otevíráme knížku Terezie Radoměřské Vánoce pro kočku. Takový adventní kalendář v knize. Už ani nevím, po kolikáté ji čteme. Tedy já čtu a děti poslouchají. Myslela jsem, že letos už o ní stát nebudou. Jsou už přeci velcí na čtení od mámy. Navíc podle Kláry cokoliv matka dělá, je trapný, nudný a nevím jaké ještě. Ale když jsem se dnes vrátila z práce, měli už knihu připravenou. Prý co se divím, je přece prvního!

středa 29. listopadu 2017

Zvědavá



Nevím, co se honilo Kláře hlavou. Asi byla zvědavá, chtěla pořádně omrknou klec a polovinou těla se do ní zasunula. Avšak ouha, ono to potom nešlo zpět. Tak jsme jí tam chvíli nechali vydusit. Kluci jí zvědavě okukovali a my smáli, až mě břicho bolelo.

úterý 28. listopadu 2017

Trocha kultury


Netuším proč, ale několik dnů se mi nedařilo vložit nový příspěvek. Až konečně dnes. Tak tedy se zpožděním. V pátek jsme absolvovali flétnový koncert Klářiny třídy. Tady jsou 2 tance W. Babella. Začíná období koncertů, představení, besídek a dalších předvánočních taškařic. Abych snad nemusela obíhat všechno, rozhodl se David pro druhé kolo angíny. Vždyť byl ve škole celý týden! Ach jo...