neděle 11. května 2014

Nerozumím baletu



Na balet jako divák chodím od útlého mládí. Dalo by se říct, že jsem na něm vyrostla. Později jsme se chvilku také pokoušela u tyče vlnit, ale rychle jsem pochopila, že tudy cesta nepovede. Před 6 lety se mi otevřela další stránka baletu, když Klára začala na balet chodit. Strávila jsem s ní na sále mraky hodin, vyslechla spoustu rad od povolaných a začínala jsem mít pocit, že do toho trošku vidím, že alespoň tuším, co se po ní chce, co je správné a co špatné. Sice velmi rámcově,  spousta detailů mi stále uniká, ale alespoň něco. Po včerejší Klárčině účasti na soutěži Hradecká Odette mám opět pocit, že jsem zase úplně mimo. Schválně pro srovnání sem dávám obě videa - z dubna z Pardubické arabesky a to včerejší. Posuďte sami.

V Pardubicích jsem měla pocit, že se jí to relativně povedlo. Jasně, je tam spousta chyb, ale určitě to patřilo k jejím lepším výkonům. Ve výsledkové listině byla někde kolem poloviny, lehce pod půlkou. I když bodové hodnocení měla docela vysoké, přiznám se, že jsem byla trošku zklamaná, čekala jsem místo alespoň lehce nad polovinou.

Včerejší vystoupení v Hradci se jí podle mě, podle tatínka i podle ní samé hodně nepovedlo. Na diagonálu na točení piruet nastupovala s děsem v očích (to asi ta kamera úplně nedokázala zachytit), už v té chvíli jsem věděla, že je to v ... (no víte, kde). Takže jsme se dohodli (hlavně já s manželem), že nebudeme čekat na vyhlášení. Opět jsem vstávali  ráno v 5, měli jsme všeho tak akorát. Klárka sice špitala, že by chtěla vědět, kdo v její kategorii vyhrál, ale vysvětlila jsem jí, že si to přečtěme v týdnu na internetu. Proto mi málem vypadl telefon z ruky, když večer volal Klárčin učitel, že Klárka se umístila na 6. místě a dostala čestné uznání. Diplom a cenu jí přiveze do Prahy on. Nerozumí, nechápu. Neviděla jsem tedy samozřejmě všech 22 tanečnic z její kategorie, ale na soutěže jezdí stále ti samí lidé, takže asi tuším. A předpokládám, že ne všichni měli tak špatný den jako Klára. Samozřejmě se spolu s ní, ale jasné mi to není. A nedovedete si představit, jak neskutečně mě mrzí, že jsme na vyhlášení nepočkali. Měli jsme překonat naši únavu a zůstat tam. Připravila jsme jí o její minuty slávy, kdy si mohla dojít na jeviště pro ocenění, vyfotit se s členy poroty... Je mi to tak líto, kdybych tak mohla vrátit čas... Ona mi to nevyčítá, tváří se, že to vůbec nevadí a že i ona měla pocit, že bychom tam byli zbytečně. Ale stejně...

10 komentářů:

  1. blahopřeji, a nesmutni, určitě se ještě na pódium pro cenu dostaví :o) je moc šikovná

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Míšo. Jen si nejsem jistá, zde ještě někdy bude taková podivná konstelace :-)

      Vymazat
  2. Ali, předem moc gratuluji. A nesmutni, určitě budete mít ještě mnoho dalších příležitostí, chápu Tě. Já když zjistila, že Dominik nebyl vyhlášen nejlepším hráčem týmu na turnaji, tak jsem půjčila baterky jinému tatínkovi z fotáku který čekal, jestli nebude jeho syn nejlepším brankářem,....a jak jsem bulela, když byl vyhlášen nejlepším hráčem turnaje! A taky vím, že umí hrát mnohem lépe! A byla další příležitost, jedinkrát jsem seděla během zápasu v restauraci s výhledem na led, byla jsem děsně promrzlá, bez hlasu,.. a Dominik dal gól, něco jako typu "borec na konec", ale bohužel do brány, na druhé straně od mého výhledu, neviděla jsem nic. Dominik se mne na to ptal: Mami, viděla jsi ten gól? Ten jsem dal pro Tebe. Přiznala jsem se, a že mne to mrzí, ale že mne to všichni popsali, že to muselo být úžasné, že mu moc děkuji. Od té doby už zase vzorně stojím minimálně v hledišti, nejlépe na ledě :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Díky, Silvi. Přiznám se, že mi dělá velké problémy se na Kláru koukat, nejraději bych do hlediště vůbec nechodila :-). Gól pro maminku - to je fakt krásné!

      Vymazat
  3. Jé, naše dcerka soutěžila taky. :-) V kategorii 1C tancovala se skřítky, dostali stříbro :-). Utíkali jste, když začal požární poplach v budově ? :-)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Moc gratuluju k medaili! Přiznám se, že jsem skřítky neviděla. Dcera byla ve 2A, takže při 1C jsme akorát oblékaly, česaly, líčily... :-). Při poplachu jsem byla poslední, kdo se velmi váhavě vyploužil ze šatny, měla jsem pocit, že je to blbost. Ani jsem v podstatě úplně na chodbu nevyšla. Být to doopravdy, uhořím :-). A děsně mě bavilo sledovat reakce okolí - pro většinu lidí u nás v šatně bylo nejdůležitější zachránit kostým. Kostýmy brali všichni, tašky tam spousta lidí nechávala :-).

      Vymazat
  4. Klárce moc graguluji a věřím, že podobných příležitostí ještě bude dost.
    Individuální hodnocení je velice těžké, problematické, tam to holt není například na čas...

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Je mi jasné, že balet a podobné disciplíny jsou nespravedlivé, protože nejsou měřitelné. A moc dobře vím, že jsou různé vztahy mezi představiteli škol a porotci. Na to je český rybníček moc malý. Na Pardubické arabesce je například naše škola vždy hodnocena hůř než si zaslouží. Mě příjde spíš naprosto absurdní, že za svůj výkon v Hradci je Klára oceněná. Na takhle unavenou porotu už asi štěstí mít nebude :-).







      Vymazat
  5. Možná, že když jsem byla ovlivněna tvým komentářem k vystoupení tak jsem na Par. viděla trošku škobrtnutí, ale kdybych to nevěděla, tak snad ani ne. takže buď nadšená že jí to baví, a že jí to tak skvěle jde a nesmutni. Snad jenom z těch nezažitých minut slávy, přesně, ale jinak KRÁSA, a krásná je doba, kdy u té záliby vydrží. Gratuluji!! A jinak jsem vždy říkala svým dětem, tam kde je objektivní přístup hodnocení jednotlivých rozhodčích, tak tam snad ani nemá cenu soutěžit. To bývá tolikrát nekorektně hodnoceno, že jsem se vždy obávala, že by to pak vždy oplakaly.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. U nás taky ze začátku došlo na slzičky. Ale naštěstí Klára ani my jako rodiče v tomto oboru žádné ambice nemáme. Vždy jsem se snažila vést Kláru k tomu, že pokud chce na soutěže jezdit ( a ona bohužel chce, já je ze srdce nenávidím!), měla by se v rámci svých možností co nejsvědomitěji připravit a pak už to neřešit a prostě si to užít. Proto se i snažíme ten celodenní maraton zpříjemnit nějakým výletem. V Pardubicích vždy chodíme do Perníkové chaloupky, v Hradci jsme tentokrát zašli do obřího akvária. Prostě aby to nebylo jen o tom baletu.
      Jinak moc děkuji, Eliško, za návštěvu a milý komentář!

      Vymazat

Moc děkuji za milá slova a těším se na další návštěvu!