Dnes je u nás na Třebešíně smutno. Navždy nás opustila místní toulavá kočička Cuba. Není to až takové překvapení, čekali jsme to. Již celé léto byla velmi vyhublá, přes veškeré snahy nás všech ji vykrmit. Poslední týdny byla nebývale mazlivá a přítulná. Včera ležela na zahradě až do tmy, bylo vidět, že jí není dobře. I přesto nás to všechny rozhodilo. Štamgasti místní hospody, kam Cuba chodila velmi často, vyrobili parte, které je na hospodě vylepené. Bylo jí krásných 12 let, což podle mě je na toulavou kočičku krásný věk. I když sebe i děti přesvědčuji, že je to pro ní lepší, už jí nic nebolí, stejně je u nás slzavé údolí. Kdybyste někdo měl chuť se o Cubě dozvědět více, doporučuji knížku naší slečny sousedky Míši Klevisové Čekání na kocoura. Jedna povídka je právě o naší Cubě.
Tak to je smutný den, to chápu. A povídku si ráda přečtu, vypadá to na celou pěknou knížku. Tak ať je u Vás brzy veseleji.
OdpovědětVymazatKnížka je opravdu moc příjemná. A pokud jste nečetla, doporučuji i 4 detektivky od této autorky. V přílivu drsných severských detektivek je to takový balzám na duši :-)
VymazatZ článečku je vidět, že Cuba měla v Třebešíně určitě příjemný život...
OdpovědětVymazatTo opravdu měla. Byla to naše celebrita, krmil jí kde kdo. Do hospody se chodila ohřát, měla tam svůj polštářek na výloze. Fakt mi hodně chybí.
Vymazat